velikonoční puťák

   V pátek 9.4 jsme časně vstali a s úsměvem vykročili tváří v tvář čundru. Do Luhačovic jsme se dostavili různě...jak kdo chtěl (většinou busem okolo sedmé hodiny ranní). Byli jsme naloženi do vlaku zhruba v 7:45 a tradičně jsme, no spíš jen Oskar, nějakých deset minut sháněli jízdenky. Letos se našli v kapse od kamery. Na svém prvním čundru byli Verča a Jirka, jinak stále samí stejní účastníci - Lucka, Willík, Čmelda, Klíště, Mamut a nezbytná složka pro naši existenci v přírodě - Oskar. Vesele jsme vláčkem dofrčeli do Veselí nad Moravou, kde jsme přestoupili a uháněli směrem do Velké nad Veličkou - Javorníku.

   Odsud jsme vystoupili a směle postupujíc Filipovským údlím po zelené jsme dorazili až pod Grúň kde nám ochotní pánové lesníci dovolili rozdělat oheň u jejich chaty, odpočinout, poobědvat a provětrat ponožky. Odtud jsme vyšplhali do kopečku a uháněli na jihovýchod. Na Kubicově vrchu jsme si odpočinuli a změnili směr cesty na severo východ až k Šibenickému vrchu. Dál na Diborův pomník, kde nám Oskar překládal text na pomníku napsaný rusky, přesto že hned pod tímto nápisem byl český překlad. Po delším odpočinku v altánku jsme nabrali síly a řekli jsme si že dnes se ještě stihneme přes Durdu (842m.n.m.) vykolébat na Velkou Javořinu (970m.n.m.)     První okamžiky na Javořině byli nádherné, nebe bez mráčku rozhled ... až domů, a ptáčci zpívali. Shodili jsme bágly a lehli na zem pod vysílačem směrem k Uherskému Brodu (Oskarovému a Willíkovému rodišti) Asi hoďku jsme tu pobyli a rozhodli se že sejdeme k Holubiho chatě a nabereme vodu. Nic nás nedokázalo potěšit (ani voda) tak jako pískoviště plné lopatiček. Zde jsme strávili další asi půl hodinku a pro náhlou ztrátu světla (stmívání) jsme začali hledat tábořiště. Uvelebili jsme na paloučku mezi sněhem. Rozdělali jsme skromný ohýnek a také již méně skromné stany. Kolem deseti hodin večer se pár z nás zvedlo a šli jsme se rozhlédnout o 200m výš (pod vysílač). Byla noc po úplňku a naprosto jasná obloha. Města zářila jak v ČR tak na Slovensku. Tehdy jsme naměřili 14°C. Potichounku jsme zalehli a tiše chrupkali, vlastně na Slovensku. V noci některé vzbudil svým hlasitým projevem srnec a štěkáním liška.     Ráno jsme vyspaní do zelena vstávali a balili stany a všechno okolo. V 10h jsme byli nachystaní k odchodu. Čekala nás část cesty hodnocená jako nejhorší. Sešup z Javořiny do městečka Květná. Každý si zde koupil nejeden ledňák a upalovali jsme dál. Když jsme zdolali převýšení asi 100 výškových metrů na 1,5 km a odpočívali na Nové hoře potkal nás starší pan který tudy procházel. Zdravě zhodnotil obzvláště Mamuta slovy mířenými k Oskarovi "Máš to pěkné holky" Dlouho jsme se smáli a po odpočinku vyrazili dál. Asi kolem..no nějak odpoledne (čas byl nepodstatný) jsme dorazili na Suchou Loz - nádrž Lubná. Namočili jsme si nožky a odpočinuli, přichystali jsme si stany a ohniště. Oskar, Lucka, Mamut a Verča vyrazili do Korytné na výlet pro kterém se Verči neřekne jinak než Kačka. Tak ji oslovil neznámý člověk. Večer jsme poseděli u ohně a uháněli na kutě.
Další den, v neděli ráno hoši vyrazili na proutí a holky si užívali volného času. Přes den jsme hráli koníky, ringo, slovní fotbal a jiné hry. Večer u ohně jsme hráli hru Palermo a vedli jsme náročné soudní procesy ve městech - Palermo, Biskupice, Polichno, Řetechov a jiné. Když už bylo po půlnoci hoši si to neodpustili a vymrskali nás i přes spacáčky. Ráno ještě repete na kameru a mrskání jsme měli odbyté. Uklidili jsme ohniště, sbalili jsme stany a bágly a klidným tempem jsme následovali Oskara mířícího k Nivnici. Zde jsme si dali ledňáka a hurá do busu. Cestou zpět jsme přesedali jen v Brodě a z Luhačovic jsme si každý svezl zadek a bágl až před dům. A co bychom měli z velikonočních prázdnin kdybychom dřepěli doma ??    zapsala: Willík


Junák Pozlovice - Email: junakpozlovice@seznam.cz - 2007     poÄŤĂ­tadlo.abz.cz