Ledolezecký výlet do Slovenského ráje bohužel na blátě

  (6. 2. – 7. 2. 2014)

Na ledy jsme se chystali už dlouho. Prognózy o stoleté zimě, kdy mělo být minimálně -20° C se bohužel nenaplnily. Pro mě bohudík, protože mi alespoň nebyla zima. Kateřina na blátě, Vánoce taky na blátě. Letos všechny přísloví platily obráceně. Na tuto akci jsme se domluvili na střediskové radě. Takže Oskar (náš horský vůdce?), Mamut, Péro (Marek) a já (Kačka). Termín našeho výletu se blížil a teplota, jak na potvoru, čím dál víc rostla. To, že jsme se nenechali odradit a vyrazili s nadějí, že na Slovensku bude počasí lepší, se nám vyplatilo. Omluvenka do školy byla zařízená, volno v práci zajištěné, klobásky nakoupené. A hlavně, po zdlouhavé a komplikované anabázi s výrobou maček už to opravdu nehodláme vzdát!

Den první, čtvrtek (Suchá bela)
Vyrážíme ve čtvrtek 6. 2. 2014 ve 4:00 z Pozlovic. Oskar volí cestu nejmenšího odporu, aby Kačce nebylo šoufl a aby sedákům v autě nebylo ublíženo na zdraví. Po cestě tradičně v Žilině nakoupíme špek a pokračujeme dál. Po maličkém, bloudění jsme konečně v Hrabušicích. Nahodíme bágly a naším cílem je projít dolinu Suchá belá. Jelikož jsou turistické cestičky namrzlé, musíme nasadit mačky, které se sice ukázaly jako lezecky vynikající, ovšem s kameny na cestě si příliš nerozuměly, hold pořád je co zlepšovat ?. Pokračujeme tedy po potoce a dřevěných lávkách, které jsme nazvali „kuřecí žebříky“. Ty nás rozčilovaly celou dobu, protože byly namrzlé a klouzaly. Nalezení prvního natečeného ledu nám zlepší náladu. Ten se nachází v roklince pod Misovými vodopády. Mám tu čest poprvé zaseknout NAŠE krásné nové cepíny do „bejbyledíku“. Marek nám natáhne cestu (ten má zase privilegium zavrtat nové šrouby). Po cestě narazíme ještě na jeden moc pěkný kratší ledík a v závěru dne nacházíme (podle mě) nehezčí led našeho výletu. Mírně položený, spoustu stupů a zaseknout se dá téměř všude. Nemůžu říct, že bych se nezahřála, ale Marek, který cestu lezl jako první, měl asi mnohem pernější chvíle. Poté, co se nahoře pěknou chvíli mordoval s horním jištěním kolem stromku, zjistil, že je tam borhák?. U tohoto ledu se nám stala také jedna veselá historka. K ledu byl jediný přístup přes potok. Led byl v tomto místě ještě poměrně tlustý, ale v jednom místě byla díra široká asi metr v průměru. Mamut, který právě dolezl cestu, shodil dolů rukavice, aby mu nezavazely při slaňování. Měl to ale velké štěstí a strefil se přímo do oné díry. Oskar výborně zareagoval a hrdinsky se vrhnul do díry přímo po hlavě pro záchranu Mamutových rukavic. Jak tak skákal, tak si neuvědomil, že má přes rameno pověšený foťák. Kdyby s sebou neměli šikovnou Kačku, tak se chudák foťák málem utopil. Oskara jsme z díry vytáhli za sedák a všechno dobře dopadlo. Mamutovy rukavice se do rána vysušily a Oskarovy rukávy také.

A aby těch příhod nebylo málo, museli jsme dneska ještě jednu vyrobit. K autu jsme se vraceli už s čelovkama za tmy. Oskar nám, soplákům pomalým, očumování dalších ledů chtivým, tradičně utekl. No, a nastala jistá chyba komunikace. Když jsme se na jednom z rozcestí rozhodovali (já, Mamut a Péro), kterou cestou půjdeme, vybrali jsme si cestu, která vedla sice do kopce, ale zato vypadala, že už bude bez kuřecích žebříků, kterých už jsme měli za celý den plné zuby. Snažili jsme se jít poměrně rychle s nadějí, že doženeme Oskara. Dorazili jsme k autu a Oskar nikde. Ajéje. Žeby Oskar zabloudil? Vyloučeno. Volali jsme Oskarovi a tomu vesele zvonil mobil v autě. Vyslali jsme tedy Marka, jako člena s nejdelšíma a nejrychlejšíma nohama, aby šel Oskara hledat, asi po půl hodině Marek zavolal, že Oskara nenašel. S Mamutem jsme seděli u auta, vyhlíželi a poslouchali, jestli neuslyšíme volání nebo pískání. Musím uznat, že už nás napadaly nejrůznější černé scénáře. Nebyl velký mráz, ale na nocování v lese to taky nebylo. Konečně vidíme siluetu Oskara. „Já vás rozstřelím jak kopku hnoja! Vy nevíte, kama vede turistická trasa?“ Celý problém vyřešen. My jsme prostě šli, značka neznačka, po cestě, která se nám jevila jako schůdnější, kratší a v paměti uložená. Večer jsme si to u mapy vyjasnili, dali si každý slivovičku, naplnily břicha a ulehli do hajan.

Den druhý, pátek (Prilomom Hornádu, Kláštorká dolina) Ráno se probouzím a všechno mě bolí. Hm, to nebude dobré. Oskar hlásí špatné zprávy. Venku poprchá. Nenecháme se odradit. Naším dnešním cílem je přejit Prielomom Hornádu do Kláštorskej doliny. Dnešní první led Strakov vodopád byl poměrně kolmý (žádný choďák jako včera). Kluci se ještě vyblbli na vedlejší drytoolingové cestě, kterou měli zajištěnou shora za strom. Do toho já jsem nešla. Na nedalekém Duhovém vodopádu jsme lezli až do tmy. K večeru začalo pršet, ale my už jsme byli stějně na odchodu. U Letanovského mlýna jsme potkali partu veselých lidí (lezců), kteří nám řekli, že v sobotu se na Letanovském vodopádu konají závody. To nám trošku překazilo plány, protože jsme na Letanovský vodopád měli v plánu v sobotu jít.

Den třetí, sobota (Piecky) Autem jsme přejeli pro urychlení do osady Píla. Pršelo a bylo teplo. Achjo. Co nám ale zlepšilonáladu, byl krásný kolmý Velký vodopád. Marka s Mamutem napadlo, že by mohli vylézt ještě jednu vedlejší vysokánskou cestu, tak ze dvou třetinledovou a zbytek suchou. Pro bezpečné zajištění této cesty shora museli zdolat dvoudélkovoumixovou (lesno-skalní) cestu. Při které se řádně zašpinili od bahna. Trvalo jim to poměrně dlouho a při slaňování cesty si stačil Oskar s Markem ještě povyměňovat názory (metodický střet)?. Skončili jsme kolem třetí hodiny, abychom se stihli zajet okoupat do termálních lázní v (????????????). Bylo to super, ale za dvě a půl hodiny v horké vodě se i kačena rozvaří.

Den čtvrtý, neděle (Letanovský vodopád)
Vzhledem k tomu, že jsme v neděli potřebovali skončit dřív, abychom domů nedojeli příliš pozdě, zvolili jsme variantu Letanovský vodopád. Sbalili jsme si všechny věci a autem přejeli do vesnice Letanovce. Za vesnicí u lesa nás čekala veselá podívaná na bývalou cikánskou osadu. Hromady odpadků a nejrůznějšího harampádí krásně doplňovaly výhled na lesy Slovenského ráje. Lepší pohled byl na druhou stranu, kdy byly vidět vrcholy Vysokých Tater. U Letanovského mlýna jsme potkali ještě jedny z posledních (značně použitých) lezců, kteří sem přijeli na Ledový Maraton. Letanovský pětadvacetimetrový ledopád už byl poměrně rozbitý ze závodů a rozměklý díky vysoké teplotě a dešti. Marek si led natáhnul a my se pohoupali na erárním laně, které nám bylo povoleno použít, ze závodů. Trošku jsme vyskoušely i místní drytooling a Mamut při odchodu pobavil svými cepíny (tzv. motyčkami) a handmade mačkami lezce, kteří zřejmě čekali na onu hodinu, kdy vyprchá z krve alkohol, a mohou sednout do auta. S těmito speciálními hračkami se dokonce i fotili ?

Byl to velmi podařený výlet i přes to, že nám počasí příliš nefandilo.

Zapsala Kačka


P1090545
P1090546
P1090547
P1090548
P1090549
P1090550
P1090552
P1090553
P1090554
P1090555
P1090556
P1090557
P1090558
P1090559
P1090560
P1090561
P1090562
P1090563
P1090564
P1090565
P1090566
P1090567
P1090568
P1090569
P1090570
P1090571
P1090572
P1090573
P1090574
P1090575
P1090576
P1090577
P1090578
P1090580
P1090581
P1090582
P1090583
P1090584
P1090585
P1090586
P1090587
P1090588
P1090589
P1090590
P1090591
P1090592
P1090593
P1090594
P1090595
P1090596
P1090597
P1090598
P1090599
P1090600
P1090601
P1090602
P1090603
P1090604
P1090605
P1090606
P1090607
P1090608
P1090609
P1090610
P1090611
P1090612
P1090613
P1090614
P1090615
P1090616
P1090617
P1090618
P1090619
P1090620
P1090621
P1090622
P1090623
P1090624
P1090625
P1090626
P1090627
P1090628
P1090629
P1090630
P1090631
P1090632
P1090633
P1090634
P1090635
P1090636
P1090637
P1090638
P1090639
P1090640
P1090641
P1090642
P1090643
P1090644
P1090645
P1090646
P1090647
P1090648
P1090649
P1090650
P1090651
P1090652
P1090653
P1090654
P1090655
P1090656
P1090657
P1090658
P1090659
P1090660
P1090661
P1090662
P1090663
P1090664
P1090665
P1090666
P1090667
P1090668
P1090669
P1090670
P1090671
P1090672
P1090673
P1090674
P1090675
P1090676
P1090677
P1090678
P1090679
P1090680
P1090681
P1090682
P1090683
P1090684
P1090685
P1090686
P1090687
P1090688
P1090689
P1090690
P1090691
P1090692
P1090693
P1090694
P1090695
P1090696
P1090697
P1090698
P1090699
P1090545 16_9
P1090582 16_9
P1090564 16_9
P1090587 16-9
P1090602 16_9
P1090646 16-9
P1090672 16_9
P1090699 16_9
marek 16_9
oskar 16_9
manut 16-9

Blog SVÄšTLUĹ EK a VLÄŚAT   Blog SKAUTĹ®  Blog SKAUTEK 
AKTUALITY
HISTORIE
ARCHIV
FOTOALBUM
KONTAKTY
MAPA